Abyste si nemysleli....

Ano, docela dlouho jsem tu nic nenapsal. To ale není tím, že bych se nějak intenzivně flákal, ale proto, že nebyly zádné závody, které by stály za můj report...ale nakonec jsem se rozhodl, že alespoň shrnu naše "soukromé akce" abyste viděli, že "living the ultra life" není jen takové klišé, ale motto, které se snažím naplňovat:)

Po vyučení "namyšlených učedníků":) na DC II. jsem si řekl, že si musím prostě odpočinout, protože jsem byl po Caminu vážně unavený. No, člověk míní a....Janča mění:) Moje kamarádka Janča mě poprosila, jestli bych ji nepomohl odstěhovat svoje věci z Ostravy (jelikož se rozhodla přestěhovat k nám do Jablonce n/Nisou) a při té příležitosti že bychom si odskočili do Beskyd a na Malou Fatru. Rád jsem vyhověl a tak jsme si první den tréninkově vyběhli na Lysou horu a zpět a šli brzo spát, protože jsme druhý den vstávali na vlak do Žiliny někde nekřesťansky kolem čtvrté ranní. No a pak už úžasné 2 dny na Malé Fatře, kde jsme prošli hřebenovku z Terchovej až do Strečna s přespáním na chatě pod Chlebom (mimochodem asi jedna z top3 polévek na horských chatách vůbec!)...sice jsme neměli úplně nejlepší počasí, ale i tak to byl krásný hřeben na který bych se jednou rád vrátil.(mrknět na Malofatranskou100...vypadá superově) No a taky jsem za sebou oba dny tahal nohy jak mátonoha, jak kdybych měl na zádech 30kg - únava z Camina se mě ne a ne pustit až jsem z toho začal být lehce otrávený...Když pak Janča přišla s návrhem, že následující den bychom si mohli jít zaběhat do Beskyd, myslel jsem si o tom svoje:)....No dopadlo to zase jak šéfová naplánovala:) Další den jsem opravdu opět vyrazili z Ostravy v běžeckém do Beskyd a napálili jsme to hnedka z Kunčic pod Ondřejníkem nahoru na Kněhyni, poté Čertův Mlýn, Tanečnice, Pustevny, Radegast, Radhošť a pak dolů na Ráztoku, kde nás už čekala Karolínka se svým plechovým ořem. Opět jsme strávili příjemný večer v jejich baráčku u krbu, dobrot a hezkého vyprávění - děkujeme! Následující den jsme nanosili veškeré Jančiny hmotné statky do auta, přemístili vše do Jablonce...no a to byl konec tohoto prima ultra týdne:))

(Toto pokracovani jsem tukal na prochazkach s Barou a uz se mi to nechce opravovat, tak mi prominte ze tu a tam chybi carka nebo hacek...)
 

Janča asi z návalu toho čerstvého vzduchu u nás na severu prohlasila: "Jee ja nikdy nebyla v Krkonosich, co kdybychom je ve stredu prebehli? No a kdyz uz tam budem, tak je muzeme vzit tam a zpatky, co rikas?" Kdyz me opustili mdloby a napil jsem se neceho silnejsi...tak jsem souhlasil, jak jinak:)
Start jeste za tmy z ticheho Harrachova, na rozhybani nahoru sjezdovkou na Certovu horu a pak uz to dal svistelo - Dvoracky, pramen Labe, hrebenovka Krkonos, Spindlerovka, polska chata pod Snezkou, Snezka a supy dolu na Lucni boudu, Spindleruv Mlyn, Horni Misecky, zase Dvoracky a padak zpet k autu do Harrachova. Nebyt mlhy, lehkeho deste a fujavice na Snezce (kterou jsme mimochodem vyleteli v rekordnim case jaka nam byla zima:), byl by to skoro poeticky den:)
Nakonec cca 65km, 2500m prevyseni a to za cca 10:30h i se dvema zastavkama na caj a polevku...
Takova normalni streda:)

Jeste pln dojmu jsem hnedka spradal dalsi plany a ejhle co na me vyskocilo z meho "to finally visit and see" listu - Jeseniky!
Hodil jsem laso na par ultra stran..no a chytila se opet rybka Janca:) A kdyz jeste pridala, ze by se dalo prespat u prezidenta ve Sternberku, bylo rozhodnuto ze jdeme opet do akce!
Takze jsme v sobotu 9.11. vyrazili smer Jeseniky s naplanovanym vystupem na Kralicky Sneznik. Pocasi bylo opet roztodivne, ale asi az na hodinku behu z Kraliku nam alespon neprselo. Takova uz nase mala klasika-mlha, sychravo, mokro:) Ale nam to nevadilo, alespon bylo na ceste malo mastnaku:) A kdyz jsme se kolem nejakyho hnali, tak jen koukali, v jakem terenu se da taky behat:))
Nahore jsme toho zase moc nevideli, tak jsme mazali dolu do Stareho Mesta, abychom pribehli na nadrazi prave vcas, tak aby nam pani pruvodci mohla sdelit, ze vlak prave odjel a dalsi jede az za 2hod...tak nam nezbyvalo nez udelat maly pruzkum po mistnich hospudkach no:)
Nakonec jsme se vecer dostrachali k prezidentovi do Sternberku, kde nas uz cekal se zaplou saunou! Parkrat jsme tam skocili, neco pojedli a padly jak mrtvoly do postele...joo byl to dlouhy den!
Na nedeli jsme meli naplanovany prebeh hlavniho jesenickeho hrebene tzn. z Karlovy Studanky nahoru pres Ovcarnu, Praded, Svycarnu, Cervenohorske sedlo a jeste jednou nahoru na Keprnik-Serak.
Tentokrat jsme meli az na Praded krasne, vyhledy byly, polevka byla, Kofola tez a pak uz krasne behatelnou cestou dale po hrebeni az jsme se lehce vysileni prikodrcali na boudu Serak, ze si dame neco na posilneni. Nakonec pro me velke zklamani, protoze vsude napisy PRISNY ZAKAZ VSTUPU PSU DO RESTAURACE me dost rozladily. Kde jinde nez na horach by to mnelo byt v poho a pratelske..tady asi ne. Tim u me tato bouda skoncila! Ale byli jsme dost out, tak Janca preci jenom donesla polevku, zhltli jsme ji na chodbe a mazali pryc, dolu do Ramzove.
Jak nam nepralo stesti v sobotu, tady se na nas usmalo a prakticky jsme hned naskocili do prijizdejiciho vlaku a uz jsme se kodrcali na Liberec...
Celkem za vikend skoro 75km, 3000m prevyseni a paradni 2 dny prirody a pohybu!

No a co dalsi vikend? Jasne ze nekde na trailech, ale kde a s kym? Vyreseno, Michal naplanoval sobotni trasu po ztezkach Jizerek huraaaa!
V sobotu rano startujeme spolecne z Korenova a sviznym tempem mastime na Jizerku, Smrk, Hubertka, Bartlova bouda, Smedav, Protrzena úrehrada, zpet na Jizerku, Polubny a Korenov....Tentokrat jsme to vychytali - inverzni vikend jako blazen! Kdyz jsme se prokousali mlhou a sedi, cekal nas na Smrku vyhled jak v Alpach, slunicko, opalovacka, klidek:) Pod nami husta bila perina, cele udoli prikryte, byly videt jen kopce v dali...krasa.
Zpet do Korenova jsme dobehli skoro se zapadem slunce, poslednich 5km jsme upalovali jak na pulmaratonu, inu kdyz se honi vlak:)...jooo pekny den to byl!
Cestou zpet do Liberce mi hodil laso pro zmenu Lukas a jelikoz jsem se i po dnesnich nejakych 60km citil dobre, tak jsem mu kyvnul, ze se zitra probehneme po jestedskem hrebenu...
Rano jsem se citil jak kdybych vcera odbehl nejakou desitku a ne sedesatku, tak jsem vyrazil za klukama pod Jested. Jeste se k nam pridal Jirka Zelenka, ktery se posledni dobou obul do ultra trailu, takze jsme byli vesela skupinka 3 musketyru a hrnuli jsme to na Jested jak kdyby nebylo zitra:) Nakonec jsme vsemozne pobehali cca 3hodky, nastoupali skoro 1000m, nahore dali I male pivko a protoze bylo opet krasne, pokochali jsme se vyhledem na okolni kopce a nechali si od slunicka lehce dobit baterky...

Takze takhle ja ted nejak ziju:) Do toho vyborna skoro vege strava, ctu zajimave veci, snazim se byt ve spolecnosti prima lidi, nejaka ta prace...a hlavne, delan vse s nadsenim a usmevem na rtech....a reknu vam, libuju si v tom a moc mi to svedci!
Zkuste to taky...doporucuju:)

No a ted nas ceka Louceni a hlavne Prazska100 (pro nezasvedcene-letos je to 145km!!!) - uz se na obe akce moc tesim, tak mi drzte palce at nekde na trati bidne nezahynu:) Jiste pak zase sepisu nejaky peprny report...

P.S. vse toto pozitivni lehce kazi mala epizoda v sobotu vecer, kdy jsem nasel moje auto s polamanymi steraci a vyrytym hakovym krizem pres cely bok auta....bez duvodu, bez varovani, jen tak.
Nevim, nerozumim tomu. Co vede cloveka ze se takto realizuje na osamele stojicim aute. Co ho k tomu vede? Jaky zivot asi zije? Co ho tak silene stve ze jde a udela tohle? Smisene pocity od vzteku ke smutku...no ale nakonec clovek nenadela nic. Tohle mi proste nezkazi krasne prozite dny, muj novy pohled na svet a lidi, neztahne me to do toho spolecenskeho bahna, ktere je vsude kolem...je to "jen" auto, opravime to a bude. No a az nekoho priste chytim, jak dela neco podobneho me nebo jinemu cloveku, tak ho proste zbusim na miste...nebo mu domluvim u piva...to se jeste uvidi:)