JARNÍM ŠLUKNOVSKEM 2015 - Dr. Jekyll a Mr.Jan

"Hele mám teď už ty Ambity, podle kterých budu navigovat, takže úplná pohoda. No ale když si to tak spočítám jak budu dlouho na trati, tak to prostě baterka na jedno nabití nedá. Co s tím???"

"No kup si Powerbanku!", poradil Kuba. "To je ti taková jednoduchá, lehká a přitom užitečná věcička, uvidíš, jak s ní bude spokojenej!" 

Tak jo, kupuju, nabíjím, radost mám, těším se! Je to tak jednoduché! Teď už mě na trase nic nezastaví! Teda když se ta Powerbanka správně nabije - což očividně nebyl můj případ.

No a ptávě tady, děti moje, začal den plný omylu ultraHonzy....

PART 1 - Dr. Jekyll

JARNÍ ŠLUKNOVSKO, tak zní název další to akce "Plastic people of the trail", aneb Olafovy bandy s Egonem, Petrem Malým a dalšími bandilleros z této dnes již legendární party dálkoplazů a naprostých nadšenců pro dlouhé traily. Všechny jejich akce se vyznačují jedním společným, a to tím, že trasa je vždy velmi náročná. Zato vás ale dostane na naprosto nádherná místa naší republiky, kam bych se rád vydal i po akci. Třeba jen tak s báglem a pejskem a projít si to na čundráka v klídku a míru.

Startovalo se tentokrát z Dobkovic u Děčína a končilo se ve mě již známé škole ze 17. století (hádám) v Mikulášovicích. Jelikož se přihlásila i Janča, že prý půjde denní 50tku, věnoval jsem ji na sobotu svůj skvělý tempomat (Báru), aby se holky pěkně vyvětraly.

Janča nás vyložila v Dobkovicích, my se s Robertem přebalili, přepudrovali a holky přejeli do Mikulášovic, kde nám Janča dle mých pokynů zabrala "vítěznou místnost na spaní". A jelikož jsem zde zaperlil na Brtnických Ledopádech a vítězná sestava se nemění, spali jsem zase na "jedničce" v kumbálku bývalého kabinetu, hned vedle obrovského hasičáku a regálů asi na nějaké vycpané tchoře či co. Prostě ideální flek na karimatku.

Jaksi jsem ale zapomněl zmínit, aby tam Janča dala krosnu jenom mě. A tak se stalo, že tam dala i Robertovu a on to nakonec vyhrál. Takže vlastně z větší části za výsledek vděčí mě, jen aby jako věděl!

https://www.youtube.com/watch?v=5Oq04M4bJ5Q

Z Dobkovic s úderem 22hod vybíháme vstříc mrazivé noci spolu s asi 90 ultrablázny. A jelikož Michal nejel, vzal jsem za povděk společnost běhajícího stomatologa Lukáše, ozdobu všech recepcí a pohřbů a tajné lásky asi většiny slečen (alespoň myslím). Nasadilo se rozumné tempo, akorát nějací 2 magoři za to asi po 5km vzali jak kdyby nebylo zítra a já si říkal, že bude zajímavé, kde jako tak chcípnou. Nechcípli no. Vyhráli to společně. Aleš a Robert jeli jak mašiny a zasloužene brali zlato!

https://www.youtube.com/watch?v=fzqRTHXr1eI

Ale to si už běžíme noční krajinou, na vršcích solidně nafoukáno, takže se prošlapává sníh, v nižších nadmořských výškách je docela bahýnko a tak jen tak pro zpestření dávám v jednou technickém seběhu skluz jak na Bohemce, když zaprší do vápna. Nejdřív jsem myslel, že to byl faul a hledal jsem, která krysa mě to sejmula. Ale jelikož kolem mě nikdo nebyl (jen vysmátej Lukáš) a sudí taky nic nepískal, tak jsem si otřel svoje krásné bílé kompresky a blankytně modrou bundičku, toho času už jak prase..a jelo se dál. Ještě že byla tma a nemohl jsem vidět jak zuboženě vypadám!

https://www.youtube.com/watch?v=5QCF-9BmfTA

To už jsme ale byli na čipové kontrole v Chrochvicích  (17km)a já se začal chlubit svým ekologickým ultrahrníčkem, jak je jako skvělej, jaký má výhody a tak a že dělám teda něco pro planetu...a pak jsem se rozhlédl a Lukáš byl už v trapu! To jsem to zas prokoučoval! To jsem ještě nevěděl, že to je kelímková Labutí píseň, protože jsem ho při dalším pádu musel někde v lese vytratit, takže pokud ho nikdo nenajde, tak tam bude strašně ekologicky někde 200 let hnít.

A jelikož jsme běželi čelo, tak kolem moc lidí nebylo a to mě odsoudilo na skoro 60km běhu o samotě, což jsem si vícemnéně moc neužíval, protože jak víte, já mám rád tu "omáčku" potkávání se, konverzace, vtípků a tak. No co, vytáhl jsem MP3ku a potěšil se alespoň s Xavierem Baumaxou a jeho lyrickými texty...

https://www.youtube.com/watch?v=jHOJfeFSHZA

Ale mě vám to děti běželo jako nikdy! Lehké nohy, pěkný odraz, vybíhám dokonce i některé kopce...sakra co se to děje?! Že by ty krutovýběhy s Ájou v těžkém terénu vážně k něčemu byly??? To já jí snad ani nemůžu říct, aby nezpychla jako! K tomu ještě maximální komfort v nových HOKA Challenger (asi nejlepší boty co jsem kdy na ultra měl!), které držely i na těžkém terénu a lákaly abych se rozběhl, jen co se terén malinko narovná. Jestli hledáte parádní ultrabotu a jestli nevážíte 60kg, vřele doporučuji! Své Salomony nebo Adidasy pak budete brát tak akorát na trénink, protože ten rozdíl v komfortu nohy po 100km je naprosto markantní! Já jsem mohl jít na druhý den hned tančit na ples třeba...teda kdybych tančil.

https://www.youtube.com/watch?v=z4jWs5wR37I

A tady nějak začala moje bojovka dne - "Chyťte si svého Suchomela".

 https://www.youtube.com/watch?v=z4jWs5wR37I

Při výběhu na Děčínský Sněžník jsem to vzal poctivě až na konec hřebene, samozřejmě se mělo sbíhat tak 400m předtím. Takže jsem udělal solidní kilometrový okruh, abych se dostal za Honzu Suchomela, kterého jsem do té doby úspěšně držel za sebou.

Ale máknul jsem a za pár kilometrů jsem ho dohnal, chvíli jsme pokecali a protože za mnou někdo neustále frkal, tak jsem v pudu sebezáchovy (abych ho nemusel uškrtit) zrychlil a utekl jsem jim podruhé. Traverz až k Pastýřské stěně jsem běžel jak z partesu a už tu byl jen seběh zigzag dolů do Děčína na Tyršův most. Seběh to byl ale jak z nosu, ploché klouzavé kameny, místama namrzlé, takže jsem byl vážně rád, že už jsem dole a mám to za sebou.

No jasně že v tom byl nějaký háček! Až dole jsem si všiml, že jedna kontrola byla nahoře na Pastýřské stěně a já jsem ji krásně přeběhl. Nezbývalo než se otočit na patě a vyfunět to zpátky nahoru a fixem si označit kontrolu. A protože jsem na tomhle seběhu napoprvé vypadal jistě jak Babica v kuchyni, dal jsem si to znovu...a lépe! No lépe, nerozbil jsem si hubu a to se počítá!

Samozřejmě jsem ve výstupu PODRUHÉ potkal Honzu Suchomela, který mě uklidnil slovy: "Hele jako jak jsi to mohl minout, vždyť je tam krásně vidět!". Dík kámo, jen tak do mě. No neviděl no, jsem slepej asi! Míjí mě další běžci a moje morálka má první trhliny. Ale co, kašlu na to, to se poddá, jedeme dál.

https://www.youtube.com/watch?v=j8VoFBgo7Ks

Přeběhli jsme Děčín, kde místní VIPka právě končila v klubu Meteor sobotní seanci a podnapilé holky na mě zahlásili něco ve smyslu - "kam jako běžíš kocourku...nebuď blbej a postůj s náma!" Díky kočky, rád bych pokecal, erotika z vás doslova dýchá (nebo to byl Fernet), ale musím chytit Suchomela, tak rozuměj a nezdržujou.

Když týden spíte nějaké 3-4 hodiny denně, tak se prostě únava akumuluje a někde se projeví. Trochu jsem se obával, aby se neprojevila na závodě. No je vidět, že se dobře znám, protože přišla sympatická 5tá hodina ranní a já jsem si mohl roztrhnout hubu zíváním a kdybych měl s sebou hůlky, tak se o ně snad opřu a spím. Ideální stav pro běh v noci!

Ještě chvíli jsem se takhle potácel a když to začalo být stále horší a horší, musel jsem zavelet rozhodným hlasem a vytáhnout energetickou KPZku, kterou s sebou nosím po ultra akcích přes rok a nikdy zatím na ni nedošlo. Teď však šla do akce. Trojboj Šleha - gel - cola udělal své a můj středoškolský učitel chemie profesor Tichý by měl jistě radost, jak si ten Honzík s tou chemií rozumí. Na škole nic moc a hle, jaké kousky tady tahá z rukávu!

https://www.youtube.com/watch?v=tpKCqp9CALQ

Účinek se dostavil takřka okamžitě, rozsvítili se mi oči, zhasl jsem čelovku (protože byl měsíc v úplňku a svítil jak halogen) a vydal strašný skřek, při kterém zamrazilo dokonce i mě:)

Ano, tempo 4:30 min/km je ta správná volba, zvlášť když mám před sebou ještě 60km. Jistě za to nezaplatím později...Bude to prostě den plný kvalitních rozhodnutí.

Letím lesem opojen krásou okamžiku, úplněk mi svítí na cestu, já naň vyju a Pharell Williams zpívá "bBcause I'm happy..." a já s ním musím jenom souhlasit!

https://www.youtube.com/watch?v=y6Sxv-sUYtM

V euforii POTŘETÍ předbíhám Suchomela a dává‎m si svazácký závazek, že už to stačilo a že to je naposled! Ale víte jak to bylo se svazáky že...

https://www.youtube.com/watch?v=4QtWrhZrxlE

Sbíhám krásnými serpentýnami do stanice přívozu v Dolním Žlebu, kde byla pomyslná polovina trasy a napojovali se zde další ultráći na denní dětskou verzi (rozumějte 56km)‎. Nafasoval jsem nový itinerář, něco málo pojedl a jelikož jsem Lukáše seběhl na dohled, neváhal jsem a mazal dál, protože by bylo super kdybychom zase běželi spolu. První dva kluci před námi měli náskok jen nějakých 20 minut, takže hon na divokou zvěř mohl začít!

Olaf na mě ještě houkl, že dál to je zelené, abych dal pozor. Vím ne, nejsem v horách poprvé! Neomylně zelenou značku dohledávám a vydávám se na stíhací jízdu směr údolí Suché Kamenice.

Je sice trochu divné, že to vede zpátky po trase odkud jsem přišel, ale to jsou ty Olafovy vracečky, to já znám! Ale když už se mě čtvrtý běžec zeptal, jestli jdu správně, začal ve mě hlodat červíček pochybností. Alespoň jsem Petra Kubištu stáhl o papírové kapesníčky, jelikož moje došly, protože mě Mr.Henkey navštěvoval častěji než bych si přál...a tak jsem nakonec ve dřepu v klidu usoudil, že ne Ambity, ale já jsem opět ‎na vině a že jsem zase udělal solidní kufr! Hergot ty ambice jsou děsná věc!

 https://www.youtube.com/watch?v=rg66j0fUbUk

Sbíhat zpátky už nebudu, vezmeme to na pank‎áče přímo lesem dolů a to by v tom byl čert abych tu správnou cestu netrefil! Nastal solidní survivor skrz křoví, kořeny a mlází, takže jsem hodil dva solidní tygry a natloukl si obstojně holeň. Ale cestu jsem trefil. Sice po 20 minutách, ale trefil. Teď už jen zkontrolovat jestli mám všechny zaškrtnuté kontroly a můžu běžet dál...cožeeee? Já jsem jako ztratil i papír s kontrolama jo?!! Ty voe to je den! No alespoň Olaf má pochopení pro lidskou blbost a tak se domlouváme, že ostatní kontroly budu zaznamenávat přímo do intineráře....alespoň tak.

Začala být ale solidní zima a mě docela mrzla pánevní oblast (prostě pindík no) a tak jsem řešil jak to jako vymslím, protože tohle je těžkej diskomfort. Tímto bych chtěl poděkovat svému intineráři, který se projevil jako kámoš a ukázal, že má vícero kvalit, než jen zaznamenávání prošlých kontrol, alu umí i zahřát! Prostě jsem si ho strčil do trenek a tak vytvořil dokonalou izolace pindík vs zima! Hned bylo veseleji! Mokré trenky tolik nezábly a nebýt toho, že jsem vždy na kontrole vypadal jako lehký ultra úchyl, když jsem rukou zalovil v trenýrkách a vytáhl...papír, bylo vše jabadabadů:) Prostě účel světí prostředky děti moje!

Ještě že začalo svítat a údolí Suché Kamenice byla poezie sama! Mlha nad řekou, okolní skály se majestátně tyčily nad mechovým podložím a nohy běžely snad samy - trailové porno prostě! Já do toho ještě pod vlivem krásy stačil složit poetickou SMSku plnou romantiky a veršů a rozeslat ji na všechny strany, takže mi co chvíli chodily dotazy na moje duševní zdraví nebo pokyny ať nezevluju a makám dál! Ale udělala se taková zima, že jsem rozhodně zpomalovat nehodlal a jen když jsem si znova odskočil, tak to bylo skoro na "holku" jak pořádně přituhlo! Ale sluníčko prodírající se lesním porostem dávalo slib krásného dne a já se těšil až se svléknu do trička a budu poskakovat jen tak na lehko po lesních stezkách.

https://www.youtube.com/watch?v=WSqCtEF-gyQ

A jelikož se mi záplavou SMSek docela rychle vybíjel telefon, vytáhl jsem trumf z rukávu, teda Powerbanku z kapsičky a jal se nabíjet telefon. Na hodinky zbyde potom, ty ještě nehořej, to bude v poho...Mno, doporučení pro příště děti, nejdřív si nabijte navigaci a až pak to ostatní! Ono by se totiž mohlo stát, že Powerbanka nemá tolik energie jak si někdo myslí a nabije jen telefon a na hodinky nevyzbyde...

Dobíhám do Hřenska, známá nekonečná rovinka podél vody a už se stoupá na Schmilku, herzlich willkommen im NDR! A hle, tajná kontrola, ta se šikne! Opět kvalitní nutriční trojboj pivo - křupky - kyselá okurka, Petr Malý mi jen potvrzuje to co si myslím, že Suchomel je OPĚT přede mnou, takže balím sakypaky a rychle nahoru do kamenitého stoupání, které jsme na letošních Brtnických Ledopádech pro změnu sbíhali dolů.

Rytmus.... https://www.youtube.com/watch?v=6EzMdAskU9M

A tím začíná německá část trati, která byla snad terénem nejhezčí co jsem šel, ale značením punk jaxviň! Buď jsem nějak nepochopil značení našich sousedů, nebo v tom maj vážně bordel a značej to jako prase! Zlatý KČT!

Naštěstí POČTVRTÉ sbíhám Suchomela a jsem očividně v lepší formě než on, což teda moc nechápu, protože Honza je taková naše mašina typu Lászlo Bárta. Chvilku pokecáme, lehce se mi vysměje co jako dnes předvádím, ale pak mě motivuje abych mu odběhl, že Lukáše mám na 10 minut a že ho dám, když vidí jak mi to běží. Startuju svoje lovecké ego a mažu to, co mi síly stačí, toho Lukáše bych vážně ještě dneska rád viděl a nejen v cíli jak se nalívá pivkem!

https://www.youtube.com/watch?v=J16lInLZRms

Opravdu krásná pasáž trasy! Skalní města, seběhy, kramle nahoru, nekonečné schody, vyhlídky, sluníčko, usměvaví němečtí turisti, sobotní krásné počasí, prostě jen samá pozitiva a sociální jistoty. Na některých vyhlídkách je tak krásně, že zevluju, fotím, nastavuji se slunci a vyhřívám se jako had na skalce. Idilku dne kazí pouze značení našich sousedů, které prostě nechápu. Příklad - přiběhneme k rozcestníku, máme běžet na Heilige Steige a tam jsou směrovky na Lichterheiner Wasserfall a Flosersteig. Voe a teď si mám jako hodit korunou nebo jak se to jako pozná??? A jak si tam tak často přemýšlím, tak myš dohonila kočku - Suchomel je tu a prej že to je jasný, nejdřív zelený terčík, pak modré kolečko a potom červený praporek. Ty voe to je nějaké branné cvičení základních škol nebo značení turistických cest jako?!

https://www.youtube.com/watch?v=n5ZDNdRH-BE

Každopádně jsem se rozhodl, že končím hru "Chyťte si svého Suchomela" a dojdeme to spolu. Prostě už mě nebaví běžet jak blázen, dělat chyby a začínat pořád od znova. Pohodově klušeme, kecáme, víme že jsme na 4. místě, za náma díra, 83km v nohách a pořád to běží...no a ještě kdyby tu byla nějaká tajná kontrola s pivkem a něčím do žaludku, to by bylo nejvíc! Egon mě vyslyšel, on je snad kouzelník! Tajná kontrola s guláškem, pívečkem, lavičkou a vůbec, díky bože za Egona!

https://www.youtube.com/watch?v=AbSvi8zinHA

No původně jsem si myslel, že tady svůj report skončím, protože psát o hnusu a bezmoci mě vážně nebaví, od toho tu jsou jiní, že. Ale pak se mi to rozleželo v hlavě a řekl jsem si, že byste se možná rádi podívali do hlavy běžce, když je ÚPLNĚ V PRDELI! (omlouvám se za tato slova hlavně mamince a něžné části čtenářek, ale ať jsem zvažoval, jak jsem zvažoval, prostě mě jiné slovo, které by vystihlo můj stav, nenapadlo)

PART 2 - Mr. Jan

Prokletý vegetariáne! Proklel jsem Suchomela, protože nemínil čekat až se ohřeje guláš a že prý půjde napřed a já ho svým tempem doženu. Já naivka jsem mu neřekl ať neblbne a počká 5 minut, že nechci nikde bloudit, protože Ambití baterka zpívala už labutí píseň a bylo jasné že musí každou chvíli vypnout.

Ale jsem prostě dobrák a to mám za to! Suchomel pryč, já do sebe za chůze házím vlažný guláš a hledám jeho postavu na obzoru, abych se měl čeho chytit. Ambity píply konec dnešní šichty, Powerbanka vybitá, teď je to už jenom na tobě Honzo....

Na obzoru vidím běžce a tak se vydávám za ním, jen ať mi neuteče. Nenapadlo mě ovšem, že to může být klidně nějaký místní hobík, který si vyběhl takhle v sobotu na pár kiláčků po okolí. Než mi to došlo, tak jsem měl nějaký kilometr v nohách, až jsem se dostal k rozcestí kde byla cedule - doprava Wasserfall, doleva lesní cesta. K vodopádům by to vést nemělo, takže do lesa. Krásná široká lesní cesta vede dál a dál do lesa, lehce se zužovala, pak ještě trochu víc, už je tu sem tam přez cestu spadlý strom, cesta se pomalu vytrácí...až pak skončila. Úplně. Nečekaně. Uprostřed lesa, v okolí skal stojí Jan jako z kamene vykován...a čumí!

 https://www.youtube.com/watch?v=ZgskINKZWjY

Jak jsem se tu sakra vzal?! Vždyť tu nic není a jak z toho hlavně ven??? To je situace sakra. Přestal jsem úplně řešit závod, umístění, ambice. Teď je hlavní ze z tohohle OBR KUFRU dostat ven a najít nějaký záchytný bod, kde by se dalo zase navigovat. Morálka na nule, tohle je vážně oser! Táhnu se jak zevl, jdu tak 3km/hod, hnus velebnosti! Hlavně ale vůbec nevím kde jsem!

Hele tamhle je nějaká vesnička, musím dojít do ní a podle něčeho se chytit, jinak tu zahynu jak Karkulka a neštěkne po mě ani pes. Procházím vesničkou, nadávám na osud a německé značení a je mi všechno jedno. Kašlu na to, sednu si tady a konec...

https://www.youtube.com/watch?v=sxlNtCIgqRs

TO SNADNENÍ MOŽNÝ! Skoro po hodině bloudění jsem zase kousek od Egonovy tajné kontroly! Motám se v kruhu, ale OPĚT nevím jak dál! Končím teď už oficiálně!!! Lehám si na tvrdou lavičku, jsem úplně out. Hele usnu a když někdo půjde kolem, tak mě snad vzbudí a třeba vezme s sebou. Zavřu oči a hned usínám. Spím krásných 10 minut, to už by tu sakra někdo měl jít, kde jsou všichni?! Nikde nikdo, oni snad mají na té tajné kontrole nějaké orgie, že se nikomu nechce dál.

Takhle to dál nejde!!! To tu buď vykydnu a zmrznu, nebo to půjdu do cíle tímhle tempem 8 hodin a to mě zabije úplně!

"Koukej se sebrat,  rozeběhni se ty srabe, na co si tu hraješ! Vždyť tě nic nebolí, běžet můžeš, tak jen přemluv tu svojí línou hlavu a koukej se dostat co nejdřív do cíle, ať už je tomuhle trápení konec! Pojď kámo pojď!!!" - velí drsnější JÁ a bere otěže závodu do svých rukou. Běžím, běžím, běžím!!!

https://www.youtube.com/watch?v=ygNuRpwZqRU

Po necelých 20 minutách osamělého běhu bystřím - hle, nějaký běžec na obzoru! A je to Luboš P. a zírá na mě co tam jako dělám?! "Hele neptej se mě hlavně na nic, běžíme, pojď dokud mám ještě nějaký elán!" OK kámo, jdeme na to! Nechám Luboše navigovat, protože...je vůbec potřeba to vysvětlovat?

Začínáme do toho docela šlapat, běží se i kopce, konstantně, trpělivě, tvrdě. Hlavně nezastavovat, jinak bych si to mohl rozmyslet. A pomalu požíráme první závoďáky a mě se vlívá do žil opět zabijácký instinkt lovce a jdeme tvrdě po dalších. Luboš to ještě celé prokládá rychlými seběhy, takže mám co dělat abych mu stačil. Ale nepustím! Další lesní anabázi bych už nedal, to by už vážně bylo na to se někde oběsit na tkaničce od HOKA.