Krakonošova100 aneb nečekaně krásná, krásně nečekaná - 20.6.2014

Naprosty uspech - triumfalni, bezkonkurencni, neopakovatelny! Bezeli jsme stovku, aniz bychom "hodili kufr" !!! Nase male Nagano...jednou se to musi povest! Nikdo nam neveril, ale my jsme citili, ze se to jednou povede. Sladka K100 2014 je toho dukazem! Timto naprostym uspechem koncim report z letosni K100, vic uz dodat nejde....:))

Noooo tak teda jo...povypravim. Ale varuju, jen pro silne nervy! Tak jdeme na to...

K100 je legenda. Klasika. Vyzva. Takze to proste muselo prijit...
S Michalem letos nevahame a bereme 2 lupeny na stovku, kterou Kuki vychvaloval a doporucoval. Nakonec vyrazi smer Vrchlabi silna liberecka sestava - ja, Michal, Kuki, Martas a Honza.
Nalada je jako obvykle vyborna, nerozhodi nas ani 5 pitomych semaforu na ceste kolem Jizery, ve Vrchlabi prebalime spodky, zkontrolujeme celovky , namastime citlive partie a jde se na start. Jeste zjistujeme, ze dnes ma jmeniny Kveta...tak to je primo symbolicke, to se snad ani nemuze nepovest:)
Tradicne se startuje v namesti pred vrchlabskym zameckem...Krakonos, dost znamych i neznamych, posledni pokyny (samozrejme jsme si nic nepamatovali), fotici Olaf, dotazeni kecek a jde se na to.

Ve 21hod se stado 500 bezcu nebo dalkoplazu vydava smer Zaly, aby na rozehrani zdolali tuto znamou rozhlednu a nejakych 500m+, podotykam jeste za svetla! Takhle jsem jeste nestartoval, vzdy za hluboke noci nebo rano. Muzeme se tedy tesit na cca hodku svetla, zapad slunce, vstup do temnoty a to vse ve slusnem tempu. Asi nikdo lidem nerekl, ze se bezi stovka a ne nejaka rychlovka na 15km a celo za to bere hned od startu.
Ale s Michalem jsem si po zpackane Horske Vyzve (maaaalinkaty kufr, ktery skoncil uspesne zpet na startu v rekordnim case podniku:) ujasnili, ze si to jdeme proste uzit, nic vic.Vtipky letaly vzduchem, don't worry, be happy nalada, vse jak ma byt ve stylu KVETY on the run:)

Vystartovalo se a pri pohodlnem (nasem) tempu, jsme najednou koukali, ze jsme se usadili na cca 15.miste a to i presto, ze se okamzite slo do kopce a vyhlidka na nejakou rovinku byla v nedohlednu. Ale nohy nam sly dobre a hulky jsme vytahli az pred stoupani po louce, kde uz se prechazelo v chuzi. Jabadabadu a jsme na Zalym. Hergot nejak rychle ne? No nic, pip (letos byly cipy eeeej:) a mazeme dolu na Horni Misecky.
Kecame, probirame zivot, zeny, rock'n'roll, tempicko slusne...heeej, ze by to dneska slo??? Nechceme se zaobirat umistenim, protoze je sakra brzo a jak Michal spravne rozhodl - "tohle muzeme voe resit nekde po Snezce" - moudry to muz!
Horni Misecky, Dvoracky a kraaasny 10km asfaltovy sebeh do Harrachova. Je to super. ale ja bych navrhoval, aby to potahli asfaltem az ke Snezce, Krkonose by si to zaslouzili...achichouvej:( Drzkujeme, ale nastesti je to rychleji za nami nez jsem predpokladal.

Druhy pip na hotelu 007, vdechneme chleba se sadlem, Kofcu a valime dal. Prichazi lahudka podniku - naprosto nudne a debilni (prominte mi za ta expresiva) stoupani na Voseckou boudu - kolem Mumlavy, po asfaltu, lehce do kopce, nekoncici, unavne, nezabavne...debilni (nerikal jsem to uz?...asi ne:) Dreme jak Bulhari, mlci se, porad je na nas nekdo naveseny, hudba nepomaha, citelne se ochladilo...a kdyz uz se Michal moudre rozhodne, ze toho ma dost a chceme ostatnim odskocil, je tu moje 1.krizovka. Visim na hulkach jak lazar, snazim se stacit Michalovi, ale prd platne. Dava se do me zima, nemam energii, nebavi me to. Ted se ukaz Blamaz!
Nastesti jsem si uz par shituu prosel, tak briskne reaguji - extra trictvrtaky ven, suche tricko ven, sustka ven a vsechno na sebe! Sice prijdem o par pozic, ale odmena se brzy dostavi a za Voseckou boudou na hrebeni uz jsem to opet ja a jdeme po nich!
Noo a aby to nebylo tak jednoduche, prichazi dest (Norove jdete se bodnout, kde jsou ty vase predpovedi!), slusny vitr a nase kamaradka mlha. Vidime prd, drzime se GPSky, klepeme kosu...na tohle se musi najit protizbran! Nenapadlo nas nic jineho nez rvat - "To je vsechno co umis?!" a "Jen ja a ty!" a chechtat se tomu. Ano jsme geniove, jestli se ptate, funguje to!:)
Sice Michal pro mlhu malem narazi do boudy na Sneznych jamach, ale krok po kroku tapkame dal, snazime se neuklouznout na kamenech na "Fakyrove stezce" (nebo ji mozna znate jako Hreben Cesko-Polskeho pratelstvi) a pomalu polykame jednoho bezce za druhym...ti capkove se snad boji ze uklouznou nebo co?! To nam nedochazi a kulime to solidne dal.Uz aby tu byla Luzicka bouda s polevkou, Colou a teplym zachodkem.

Dockavame se, vyborna gulasovka s cajem (dal jsem rekord 30vterin:), dotahl nas Kuki a kdyz videl, jak se cpeme, otocil se na pate a mazal pryc lyska rysava! Mysleli jsme, ze je to naposledy co ho do cile uvidime (no nakonec to dopadlo trosku jinak:). Vyrazime vazne rychle z boudy a hura na polskou stranu Krkonos. Od teto doby nam delal prima spolecnost Lukas Pilar, zkuseny drsnak a kopcovy Terminator, takze jsme se s nim tahali az do cile...ale to bych predbihal.
Tohle byla asi nejzajimavejsi a zaroven nejnarocnejsi pasaz K100. Lambada pres koreny, kameny, bahno, vresoviste...super technicka pasaz, kterou musi milovat kazdy kovany ultrista. Sice mi gulasovka v brise rikala, ze to neni uplne dobry napad tahle poskakovat jak koza, ale kus, to se podda!:) Nadherne obehnuti ples u Domek Mysliwski, uzasny vyhled na Snezku a ufo sedici na vrcholku a uz jen kudla nahoru, treba tam stihneme i vychod slunce. Musim zminit, ze zatimco jsme s Michalem drtili trek holema a chuzi, Lukas to CELE komplet vybihat a to vcetne vyhupu na Snezku - tohle jsem jeste nevidel! Respekt!

Na Snezce jsme par minut pred 5tou ranni, fujavice jak pes, foti se tu i silena svatba:), ale my mame jen na mysli, jak co nejrychleji pipnout na Postovne a pryc dolu, jinak tu desne vykosnem!
Odmena za vystup prisla zahy. Naaadherny vychod slunce tesne pod Snezkou byl magicky!!! Staly mi chlupy na tele a proste jsem neodolal, zastavil se a dal 3x "pozdrav slunci" (Marcelka by mela radost:)...vazne dusevni pohlazeni - to jsou ty momenty, proc tohle blaznovstvi delam!

Ale dost kochani, mame pred sebou dalsich cca 35km a to je jeste poradny kus prace. Michal dostal svoji porci krize, takze jsme docela zpomalili a Lukas vzal kramle. Vyklusavali jsme az na Pomezni boudy a debatovali, jestli se rozdelit nebo zustat spolu. Nakonec vyhrala varianta A, protoze me to docela bezelo a citil jsem krev pred nami pobihajicich bezcu:)
"Potkame se v cili kejmo" zaznelo z nasich ust a ja vyrazil. Tak, a Michala uz dneska na trati neuvidim, rikal jsem si...eeeee opet spatne!:)
Ja ale startuju turbo a za par minut se zenu pres kluky, co nas predbehli za Pomeznima boudama. Vazne to docela kulim a to me stoji dost sil a na konci cca 10km sebehu jsem docela vymlacenej. Nestacim ani sbalit vrchni vrstvy, jelikoz se udelal krasny den a leti kolem...Michal! Coze?! To neni mozny! Zarve jenom neco ze pocka v Peci na kontrole a mizi v zatacce...Otazka c.1 zni - jak je to mozne? Ale hlavne, otazka c.2 - co si to sakra snupnull, ze je za hodinu uplne jinej? Nastval se zdrave, pomohla mu samota nebo si neco zobnul???
Ale nebyl cas ptat se kdo je kdo, rozkaz znel jasne!:) Sklopil jsme usi a zacal ho stihat, protoze jestli nezachytim tenhle jeho nastup, tak uz ho uvidim tak akorat na pivu v cili! Od tohohoto pointu se zacala psat krutovlada cara Michala. Drsny vyraz ve tvari, motorove nohy a tahal jak kdyby ted vybehnul! Takhle jsem ho jeste bezet nevidel!

Nejak jsem ho dotahal na posledni pip do Pece, tam jsme udelali i Lukase a zacali jsme spolu stoupat na Vrchlabi. Sakra, s kopcema jsem uz nejak nepocital, kde se tu vzaly? Ten na Hrncirske boudy je stavnaty jak stejk z jihoamerickeho bycka...Michal doslova drti kopec, zustat v zavesu me stoji vsechny sily, Lukas na dohled (ocividne si rekl ze nas nepusti!) a k tomu cca 15km do cile. Tohle proste nemuzu vydrzet! Nasleduje ukazatel 13,5km do cile a sebeh skoro az do Vrchlabi. Michalovi uplne hrablo a bezime tempem 4min/km, pro nas naprostym letem! Jo nezapomněl jsem říct, že to bylo po zhruba 85km v nohách? Lukas se nas drzi jak kliste a do toho v lese na dostrel Kuki, to snad neni mozne?!
Potichu se prikrademe za nej, slusne pozdravime a tady mas za tu polivku kluku:) a pak nasadime takovou kudlu v technickem lesnim sebehu, ze podle Kukiho mel chut jit po nas asi tak minutu a pak se na to pekne vys...:)
Ted uz to postrada posledni zbytky rozumu komplet! Letime rokli jak vysinuti zlodeji, kteri prave ukradli diamanty za 30milionu a snazime se setrast oba Lukase. Michal nepolevuje v tempu a nejak mu je jedno, ze ani jednoho uz nemame na dohled, proste jede dyku az na rozcesti s ukazatelem - Vrchlabi 5km.
Tak se mi na chvili vratil posledni zbytek rozumu a zvolnil jsem. Hrozilo, ze mi vynechaji nohy a rozsekam se na kasi, tak jsem byl vykydlej! Zarvu na Michala at leti dal sam, ja uz to dopatlam pomalejsim tempem...
Prisla na me takova slabost, ze nebyt posledniho gelu a vody, tak si tam asi lehnu a seberou me v pondeli delnici pri uklidu vozovky:). Presel jsem vicemene do chuze a odpocitaval minuty, az skonci tohle utrpeni. Cely den jsem bezel na rockovy vypalovacky, ted je cas na zmenu. Beyonce, pojd holka jedna cokoladova, dones me do cile svyma sladakama!!!
Daly se do me takove emoce z proziteho dne, ze jsem az neudrzel plac a valilo se to na me ze vsech stran. Opravdu silny moment...krasny, tezky, citovy, osobni prozitek.
Kdyz uz jsem byl asi 1km od cile, prejel me Lukas Pilar a zaslouzene si vzal zpatky 7.misto. Strojove drtil trail a makal a makal. Respekt znovu kamo! Popral jsem mu, on me a uz se sbihalo posledni metry do Vrchlabi...
Pak uz jen euforie, cil, emoce, hudba, foto, objimacka, pivko, gulas, kamaradi, svitici oci...jo jo, tohle je proste ultra life!!!

WEB + FOTO:

K100.ddmvrchlabi.cz

REKAPITULACE:
Nakonec tedy ja 8.misto - cas 11hod:41min - udajne cca 93km a 3650m+...
Michal dokonce o 9minut rychlejsi, coz mu vyneslo snove 6.misto!
Ale vubec cela "liberecka letka" se vesla pod 13hodin! Neuveritelne a super reprezentace z podjestedi:))

Krasne, necekane, vycerpavajici, nabijejici...tohle proste neslo naplanovat, tohle se muselo stat! Moc rad mam jedno motto, tak jim tento clanek zakoncim:

"JE SPOUSTA DNU VE VASEM ZIVOTE, KTERE SI NEBUDETE PAMATOVAT, ALE GARANTUJI VAM, ZE NA TENTO DEN JENTAK NEZAPOMENETE!"

Diky vsem, bylo to krasne.... a bacha na KVETY, ti chlapci se zacinaji malinko rozbehavat!:))