04.08.2013 17:49

HORSKÁ VÝZVA - Krkonoše - 2.8.2013

HORSKÁ VÝZVA - Krkonoše - 2.8.2013  - 69km - převýšení cca 3tis metrů - čas: 10h:17m:53s - tým KVĚTY

 

Už dlouho jsme nebyli nikde pořádně běhat. Takže to prostě muselo přijít. No a co lepšího na rozhýbání než skoro 70km našimi nejvyššími horami že?:)

Objednané jsme to měli s Michalem (který se stává mým dvorním parťákem na tyto akce) už dávno, ale vlivem naší pracovní a společenské vytíženosti jsme na to jaksi lehce zapomněli, takže naše příprava na tuto akci podle toho taky jaksi vypadala:) Ale abych nebyl zas tak kritický - Michal běhal jak ďas až si poranil lýtko a já jsem zase vyrazil do albánských hor na přechod.

Každopádně tato akce pro nás nezačala úplně dobře....Já jsem si přivezl z hor natažené tříslo, Michal pořád laboroval s lýtkem a do toho všeho jsem ještě dopoledne před startem slápl na včelu! Takže mi natekl prst a dostal jsem za vyučenou, že taková procházka naboso loukou je krásná věc, ale před závodem tedy ne úplně nutná:( Každopádně jsme do Špindlu vyrazili. Jednak proto, že jsme se na tuto akci moc těšili a taky proto, že jsme se prostě domluvili, že to zkusíme, půjdme do toho s otevřenou myslí a čistou hlavou a uvidíme...kdyžtak to někde skrečujeme a půjdeme na drink:)

Tak jsme v pátek kolem 18hod vyrazili z Liberce. Ještě jsem nabral kluky Pavla Štryncla a Jardu Balatku (mimochodem velmi fajn kluky a děsný ďábly co se týká běhu a sportu vůbec...jo mimochodem doběhli jako druzí chvíli po vítězech...jen tak pro informaci:). Cesta ubíhala parádně, prokecali jsme ji o všem možném, sportu, životě, jídle a tak....kluci jen tak mezi řečí mluvili o svých akcích, takže tam padaly věci jako IronMan, AdventureRace, B7, x kilometrových trénincích...tak jsem jen klapal na prázno pusou a potichu poslouchal, když se pořádní sportovci baví:) V Jilemnici jsme ještě nabrali Michala a byli jsme komplet.

Kolem 20hod jsme už byli na místě, pohodově jsme se zaregistrovali, nafasovali čísla, mapku, trička a jiné zajímavé věci...no a měli jsme skoro 4hod na rozkoukání, nachystání a nasátí atmosféry. A jelikož jsme ještě pořád zelenáči, bylo to pro nás tak akorát:) Ale všechno se povedlo a po 23hod jsme již byli připraveni u startu a vnímali tu rostoucí energii a adrenalin, ktrerý se tvořil kolem. Ještě pár fotek před startem a můžeme jít do toho!

Poprvé na akci toho typu, poprvé mezi skoro 700 lidmi stejného nadšení, poprvé startujeme do noci, poprvé v komplet běžecké výzbroji...bylo toho dost poprvé - a sakra jsme si to užívali! Když všichni zapli čelovky a moderátor začal odpočítavat sekundy do startu, bylo to doslova elektrizující! Svítili nám s Michalem oči jako malým dětem u hračkářství jako bychom si ani neuvědomovali jaký Mordor nás čeká.

A pak to propuklo. Vyrazili jsme v mase lidí a dolova se vezli na vlně energie směr centrum Špindlu a pak dál do hor vstříct netradičním zážitkům. Chvíli jsme se kochali pohodlným během a hned nás čekal první solidní kopec po Vodovodní cestě. Přešlo se do kroku a všichni začali lehce funět:) My jsme tedy brali jednu dvojici za druhou a jak se později ukázalo, v kopcích jsme byli hodně silní a naše nachozené kilometry v horách se ukázaly jako skvělá příprava! Takže jsme s potěšením vyletěli kopec na Horní Mísečky a hned padali do Dolních Míseček, abychom si to vtipně hnedka znovu vyběhli na Dvoračky. No a kdo byste řekli, že se na nás přišel podívat? Ano, pan Puchýř a pan Vlk:)) Oba přišli bez pozvání a bez varování a docela brzo teda...tak jsme s nima začal bojovat, no a nakonec mi takhle spestřovali trať až do konce...Příště musím učinit náležitá opatření proti jejich přítomnosti...nejsou to moc dobří partneři na delší běhy teda:)

Na Dvoračky to už byl slušnej prďák, ale jeli jsme jak mašiny (možná až moc rychle), takže za chvíli jsem byli nahoře (a i přes Michalův vtipný návrh ať se stavíme v hospodě na držkovku s pletýnkou:) a stoupali dále směr Labská bouda. Chvíli jsme vydechli abychom padali po děsné kamnité cestě k Dívčím lávkám, kde měla být první občerstvovačka. Klopítali jsme po kamenech, koukali pod nohy abychom si nevyvrkli kotník a špačkovali jsme jak jsou ty kameny na ho...:)

Ale každé trápení má svůj konec a tak jsme byli v čase 3h:10min po 25km na 1. občerstvovačce. Nezkušeně jsme se jí promotali, nabrali vodu, přelepili puchýře, vyměnili baterky v čelovkách a stylem "jak pejsek a kočička vařili dort" popadli k jídlu co se dalo a za pochodu jsem to do sebe ládovali. Že takovéto plácání nebylo dobré jsem poznal záhy. Z Boudy u Bílého Labe jsem až na Luční řešil stavy v mém žaludku a nebýt simpatické slečny přede mnou, která měla velice hezky tvarované elasťáky v zadních partiích:), nevím jak bych ten kopec dal. Ale jelikož jsme na tom byli s časem dobře vyřešil jsem tuto nepřijemnost ve dřepu s lopuchem...a hned bylo líp:) 

Z Luční boudy jsme si ještě vyšlápli nepříjemně táhlou asfaltku a pak už jen padák do Pece na další občertvovačku. Tak už jsme doběhli za úsvitu a jelikož jsme si stanovili lepší pravidla postupu, byli jsme asi za 5min pryč a běželi dál. Přešel jsem na meloun a piškoty - klasický to materiál pro ultra:) a hned se mi běželo lépe. Po nekonečné asfaltce na Velkou Úpu a výšvih nahoru na Tetřeví boudy. opět jsme s Michalem kralovali v kopcích, drželi jsme strojové tempo a když nás někdo předběhl na rovině, tak jsme mu to nekopromisně v kopci vrátili. Za necelou hodku ampul jsme byli na poslední občerstvovačce, doplnili vodu, sebrali osvědčené jídlo a s nadějí v oku zase pelášili dál.

Jelikož jsme měli naprosto super čas 7h:15m na 48km(tedy na naše poměry:), začali jsme si pohrávat s myšlenkou, že bychom to mohli stihnout do Špindlu pod 10hodin! No a to byla možná chyba. Podvědomě jsme začali trochu spěchat a myslet už na cíl...a to jsme byli ještě 20km daleko! A navíc jsme neznali terén, takže nevím jak jsem přišel na myšlenku, že to nebude takový problém to dát....Měli jsem jít po zelené 10km a pak dalších 10km po modré až do Špindlu. Nám se ta zelená zdála naprosto nekonečná! Kolikrát jsme si mysleli, že jdeme špatně, protože prostě není možné abychom dak dlouho běželi 10km! Ale bylo...Nakonec jsme tedy přiběhli k Hříběcím boudám docela načatí, hlavně morálně. Ale v klidu jsme řekli, že jdeme dál a bude to OK. Pěkně krok po kroku...

Věděli jsem, že nás čeká ještě jedna lahůdka v podobě nějakého brutal kopce, tak jsem ani nebyli překvapení, když se to pořádně zvedlo někam do lesa a my funěli jak pašíci:) Ale asi za pul hodiny jsme to měli za sebou a těšili se na lepší terén...nepřišel...naopak. Dostali jsme se na táhlou zvedající se štěrkovou cestu do nikam, která prostě neměla konce! Zase další zatáčka, zase další nekonečné minuty, sluníčko se do nás už pěkně opíralo - prostě maso. Byli jsme tam snad 45min a když jsem konečně vyšli na konec u Klínové boudy byli jsme hodně špatní. Mě jako kdyby vypnuli nohy ze zásuvky a nechali mi tam dvě prázdné tyčky bez energie. Zachránila mě snad jedině koupená cola v místním hotelu, jinak bych si tam asi musel sednout. Nacpal jsem ji do sebe a tupě jsem šlapal dál. Ještě k tomu jsme udělali hromadný kufr, takže asi 15 značně rozbitých běžců nadávalo a hledalo správnou cestu. Ale celkem rychle jsme ji našli a vyrazli už dobýt Špindl!

Kouknul jsem na hodinky a časomíra mi ukazovala nějakých 35min do naší vysněné mety 10hod. Tak jsme do toho šlápli. A tvrdě. Bolelo to opravdu moc, ale makali jsme jak fretky. Teď teprve zažal ten pravý ultra. Pelášili jsme v horkém sluníčku stezkami a nebýt tak unavený, tak si je vážně užívám...byly to chvílema ty psrávný trail stezky po jakých každý běžec touží - zvlněný profil, technicky náročné, celkem měký podklad, krásná příroda kolem....Co chvíli jsem hlásil čas a běželi jsme teď už doslova s větrem o závod. No a konenčný "padák" do Špindlu byl jak z nějakého trailového magazínu. Chytli jsme se mix dvojice, která očividně v horách neběžela poprvé a tak jsem se vezli na chvostu této skupinky a dávali si serpentýny, přeskoky přes kameny, krosy a letěli jsem stezkou jako kdyby se nám ani nemohlo nic stát:) Michal chytil druhou mízu a doslova si to užíval, já za ním visel a potichu si přemýšlel jak dlouho tohle šílené tempo můžeme vydržet než mi stehna vypnou a já hodím tygra do údolí:)

Vážně rychleji běžet nešlo....Když jsem měli na hodinkách 5min do konce, Michal poznal kde to jsme a jelikož to ještě za rohem nebylo, tak jsem chtě nechtě zvolnili a dali trochu ulevit nohám, protože jsme to pod 10hod prostě stihnout nemohli. I tak jsme měli co dělat abychom ten závěrečný sešup so Špindlu vůbec dali. Nohy řvaly jako blázen, hlava už to moc nedávala a ta finální sjezdovka nakonec bylo opravdu pro fajnšmekry bleeee:) Ale i tak jsme s Michalem vběhli do finálové brány a proskočili cílem s provoláním KVĚTY!:)

No a máme to za sebou....úžasný zážitek, super čas, euforie střídaná se strašnou únavou, pohled na dalši finišery, sdílení zážitků, zasloužené pivko, koupel v řece, "omdlení" na karimatce, zjištění všech bolístek, pohodička, snaha chodit alespoň trochu normálně:) atd....

 

 

HODNOCENÍ NA KONEC:

Moc děkuji svému parťákovi Michalovi. Jseš kabrňák a myslím, že tohle je teprve začátek naší cesty ultra traily...a moc se těším co na této cestě objevíme.....Děkujeme také pořadatelům, kteří odvedli kus práce aby to byl parádně zajištěný a zárveň pohodově kamarádský závod, moc se nám to líbilo. Takže kdo ví, třeba příští ročník pojedeme na všechny 3 díly.....Děkujeme taky všem za parádní víkend plný pozitiva, nadšení, usměvů a neopakovatelných zážitků - "living ultra life" začíná být docela přesné motto žití.....

 

P.S. jo a abych nezapomněl - musím pochválit nové vybavení co jsem si nakoupil na tyto běhy. Všechno fungovalo skvěle a i díky tomu jsme si to užili, tak jak jsme si to užili - kompresní podkolenky a návleky na stehna SLS 3, běžecký batoh SALOMON XT ADVANCED SKIN 5, botky SALOMON SPEEDCROSS 3 M a super chutné gely od Nutrendu....děkujeme:)

 

 

FOTO + VIDEO:

Tentokrát to bylo foceno v těžkých, dalo by se říct až v bojových podmínkách, tak buďte schovívaví:) Ale zato jsem natočil několik krátkých autentických videí! Co jim schází na kráse a kvalitě obrazu, to myslím vynahrazuje nefalšovaná autencita...enjoy:)

https://ultrahonza.rajce.idnes.cz/HORSKA_VYZVA_-_Krkonose_-_2.8.2013/

https://www.youtube.com/channel/UCk2w_dYdQKydt-ry1JDJ5oA?feature=watch

—————

Zpět


Kontakt

ultraHonza